
Po půl roce smutku jsme se
rozhodli pořídit si nového pejska, který bude temperamentní, veselý
.......
Prohlédli jsme spoustu publikací a právě
anglický kokršpaněl nás natolik zaujal, že jsme
obvolali pár inzerátů, oslovili některé úspěšné chovatele a vypravili jsme
se na štěňátka podívat.
Nejvíce nás zaujala štěňátka barevná (oranžový bělouš), které chová p.
Škarek z Jihlavy, kam jsme dojeli až ve večerních hodinách, ale i
přesto nás manželé Škarkovi vřele uvítali a zavedli nás ke štěňátkům,
která už spolu s mámou odpočívala. Když jsme rozsvítili , koukala na
nás svýma rozespalýma očkama. A právě to nás utvrdilo v tom, že to je to
pravé plemeno pro nás.
S chovateli jsme se domluvili na termínu odběru štěňátka.
Za 2 týdny jsme si jeli pro "miminko".
A tak to vlastně začalo ......... |
Jsem úplně obyčejná
slečna z PV, s velkou láskou ke všemu živému. Už od dětství jsem toužila
po vlastním pejskovi, ale vzhledem k rodinné situaci jsme si ho nemohli
dovolit.
Ve svých 15-ti letech jsem
dostala 5-ti letou fenku NO.
Byla velice hodná, přátelská, s obrovskou chutí do života. Prožili jsme
společně hodně legrace, ale i smutku. Začátkem roku 2006 onemocněla a
1.4.2006 svému onemocnění podlehla.
 |